Z hlediska funkce není mezi pracovními a stanovenými měřidly žádný rozdíl, neboť obě kategorie měřidel slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Protože však v některých případech měření je žádoucí, aby správnost měřidel a objektivnost měření garantoval stát, jsou příslušná měřidla zařazena do kategorie měřidel stanovených. Do této kategorie jsou proto zařazena zejména měřidla, jejichž údaj může být důvodem pro uplatnění sankcí nebo může ovlivnit zdraví člověka, a v neposlední řadě také měřidla používaná v obchodním styku.

Obě kategorie měřidel se však liší ve způsobu jejich metrologického zabezpečení. Správnost pracovních měřidel zabezpečuje jejich uživatel kalibrací, naproti tomu správnost stanovených měřidel je zajišťována pravidelným ověřováním, které provádí ČMI nebo státem autorizovaná metrologická střediska. Přehled autorizovaných subjektů a rozsah jejich odborné působnosti je uveden na těchto stránkách pod heslem „Metrologie“ a na stránkách ČMI www.cmi.cz.

Kalibrace a ověřování jsou činnosti, zabezpečující správnost pracovních a stanovených měřidel. Postup při kalibraci pracovních měřidel a při ověřování stanovených měřidel se zásadně neliší, neboť v obou případech je součástí této činnosti stanovení chyb měřidla v určených bodech měřicího rozsahu, a to zpravidla jeho porovnáním s etalonem příslušné veličiny.
V případě kalibrace mohou být zjištěné chyby uvedeny v kalibračním protokolu měřidla a sloužit ke korekci výsledků měření prováděných kalibrovaným měřidlem.
Naopak u stanovených měřidel se zjištěné hodnoty chyb zpravidla neuvádějí, neboť nejsou určeny ke korekci naměřených hodnot. Pro ověření měřidla je totiž rozhodující skutečnost, že chyby měřidla nepřekračují maximální povolenou hodnotu, a to bez ohledu na jejich rozložení. Pokud má stanovené měřidlo i další požadované metrologické vlastnosti, opatří se úřední značkou.

V případě, kdy je nově zařazen druh měřidla mezi měřidla stanovená, je zpravidla řada měřidel příslušného druhu již v používání.
Povinností uživatele je podat do 90 dnů od nabytí účinnosti příslušné právní úpravy požadavek na ověření jím užívaných nově stanovených měřidel k ČMI nebo příslušnému autorizovanému metrologickému středisku. Do ukončení ověřovacího řízení může být měřidlo předběžně používáno.
(§ 26 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů)
Pokud tak neučiní, dopustí se porušení zákona a může být vystaven možnému postihu.

Autorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci referenčních materiálů po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení a po prověření kvalifikace odpovědných zaměstnanců.
(§ 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů)
Požadavky na žadatele:
a) je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem,
b) je vybaven etalony a dalším zařízením potřebným k provádění příslušných technických a administrativních úkonů,
c) má zaměstnance způsobilé k úkonům v rozsahu autorizace s odpovídajícími znalostmi a schopnostmi,
d) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit výsledky metrologické činnosti, která je předmětem autorizace; v případě autorizace k následnému ověřování stanovených měřidel ověřovaných na místě používání a zároveň určených pro stanovení množství při přímém prodeji veřejnosti nesmí být autorizovaný subjekt uživatelem, výrobcem, opravcem, dovozcem ani distributorem těchto měřidel,
e) prokázal metrologickou, technickou a personální způsobilost k ověřování stanovených měřidel předložením k tomu zákonem stanovených osvědčení nebo osvědčení o akreditaci.
(§ 16 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)